Vydírání, sociální izolace, posměšky nebo naschvály spolužáků a spolužaček – to je šikana a pro malé dítě i teenagera něco jako malá smrt. Na každé škole v různých obdobích se v různé intenzitě šikana objevuje. V minimu případů se ale problémy dostanou do médií. Navíc průzkumy a sbíraná data ukazují, že se obecně situace v ČR zhoršuje - se šikanou se v průběhu vzdělávání setká až 30 % dětí. Podle všeho na to měla významný vliv proběhlá pandemie Covidu a uzavření či omezování fungování škol. Nicméně pokud na škole šikana je, a nedělejme si iluze, že třeba zrovna na té vaší neexistuje, není nutné hned vinit ředitele, pedagogy a pedagogický tým. Pokusíme se zde načrtnout systémové problémy nebo systémová selhání pro předcházení šikany na školách.

Systémové problémy nejen na straně města

1) Městský úřad a politici se v minulosti zakonzervovali v názoru, že město má řešit jen technický stav budov a souvisejících hřišť či pozemků.

Až v minulém období se nám podařilo změnit názor příslušného odboru, že městský úřad a politiky by neměl zajímat jen technický stav budov, ale i možnosti podpory ředitelů a pedagogů ze strany města pro zlepšení podmínek jejich práce.

2) „Měkké“ neinvestiční projekty byly brány ze strany městského úřadu jako nutné zlo

Přesvědčit úřad realizovat tzv. měkké projekty, které mohou pomáhat školám v oblasti personální podpory či dalšího vzdělávání, a to nejenom pro forma je téměř nadlidský úkol. A to se netýká jenom školského odboru, ale i dalších odborů (například Odbor sociálních věcí, Majetkový odbor atd.)

3) Nedostatečné personální zajištění PPP (Pedagogicko psychologické poradny)

Kraj Vysočina v minulosti sloučil všechny okresní pracoviště PPP a tím výrazně ovlivnil kvalitu poskytovaných služeb. Bohužel ne úplně dobrým směrem. I když je výsledkem snazší řízení a dohled poboček, flexibilita a potenciál rozvoje organizace z našeho pohledu výrazně klesly.

4) Nevybudovaná nebo nedobudovaná školní poradenská pracoviště s adekvátní podporou

Významně podfinancované školství zaostává v budování klíčového prvku škol, kterým jsou školní poradenská pracoviště. Ta by měla být základním kamenem pro prevenci šikany a jiných patologických jevů na školách.

5) Vzdělávání pedagogů v práci s jinakostí

Obecně je nutné začít řešit kvalitu dalšího vzdělávání pedagogů. V obrovském množství nabídek vzdělávacích kurzů je těžké se zorientovat a učitelé jsou často nuceni absolvovat naprosto neefektivní vzdělávání. S tím souvisí i rozvoj kvality práce s nadanými dětmi. (Například děti s tzv. dvojí výjimečností).

A jak tedy léčit šikanu na školách?

• Posílení školních poradenských pracovišť – mělo by být samozřejmostí, že na každé škole působí výchovný poradce, psycholog, metodik prevence, speciální pedagog a sociální pedagog. Bohužel z různých důvodů tomu tak není.
• Potřeba personálně posílit a aktivizovat PPP (pedagogicko-psychologickou poradnu) a to zejména v její podpůrné roli pedagogům a školním poradenským pracovištím.
• S tím souvisí zkvalitnění a větší míra podpory sítě metodiků prevence na školách. Na školách by měl být vyšší úvazek pro tuto činnost a měla by být vykonávána více osobami - metodici prevence na 1. i 2. stupni školy.
• Rozvinout síť podpory certifikovaných organizací poskytující programy primární prevence.
• Zlepšit, zkvalitnit systém dlouhodobého vzdělávání a podpory pedagogů

A drobná poznámka na konec:

Ve školách je nutné pracovat na nových pedagogických přístupech. Tzn. inovovat a více se odklánět od frontální výuky a memorování. Využívat více projektové, tématické výuky, skupinové (týmové) práce, aby se skupiny žáků identifikovaly jako tým, který, když bude spolupracovat, dosáhne lépe a rychleji zadaného cíle či úkolu. Tím se posilují klíčové měkké kompetence, které jsou nejen zásadní pro zlepšení klimatu ve škole, ale i pro budoucí úspěch ve vzdělávacím systému nebo uplatnitelnost na budoucím trhu práce.